Muzeum pražského vodárenství

Na středu 12. 12. 2007 připravila RNDr. Jana Strádalová exkurzi pro třídu 07D ze SPŠST Panská do Muzea pražského vodárenství v Praze - Podolí. Exkurze byla určena jako doplněk výuky chemie. Až na místě samém se ale ukázalo, že šlo z velké části o obohacení znalostí studentů z fyziky, neboť chemii bylo věnováno jen asi 5 minut z asi hodinového velmi zajímavého povídání našeho fundovaného průvodce.

Cesta ze školy do Muzea proběhla bez problémů. V Muzeu jsme si odložili batohy a oblečení a následovali našeho průvodce. Studenti se vybavili zápisníky, sešity, mobily, diktafony, empétrojkami a dalšími technickými vynálezy: kolegyně Strádalová jim totiž před vodárnou oznámila, že druhý den vybírá exkurzní zprávu a příští týden z návštěvy exkurze bude test. To studenty pochopitelně potěšilo!

Muzeum, které bylo poprvé pro veřejnost otevřeno 26. června 1952 na úplně jiné adrese, sbíralo své exponáty několik desítek let. Základem sbírky byly exponáty z expozice pražského vodárenství na Jubilejní výstavě, která se konala v roce 1891 v Praze. Od té doby nadšenci, kterým nebyl a není lhostejný osud již dosluhujících nebo vyřazených přístrojů používaných ve vodárenství, sbírali a ochraňovali všechny takové rarity a kompletovali budoucí sbírku. Už v roce 1937 byla veřejnosti představena výstava, která byla takovými exponáty přímo nabitá! Sběratelská činnost pak vyvrcholila v roce 1948 výstavou s názvem 600 let pražského vodovodu, která se konala na malostranské Kampě. Na základě velkého ohlasu byla výstava poté přemístěna do Národního technického muzea na Letné a v roce 1952 byla přemístěna do vlastní budovy na Národní třídě v Praze.

Po rekonstrukci staré filtrace vodárny v Podolí, která začala v roce 1992, byla výstava přestěhována v roce 1996 do objektu na místě bývalého chemického hospodářství vodárny. Vznikl tak dvoupodlažní prostor o ploše zhruba 800 metrů čtverečních s přednáškovým sálem pro 40 návštěvníků. Zde byla výstava veřejnosti zpřístupněna 19. října 1997.

Muzeum přibližuje historický vývoj pražského vodárenství od prvních soukromých vodovodů, které vznikaly ve 12. století, přes vltavské vodárny z období renesance a vodárenské snahy z konce 19. století, až po současné zásobování hlavního města Prahy vodou. Expozici části nebo přímo celých vodárenských strojů doplňují různé artefakty (části potrubí, měřící přístroje, …) a velké množství fotografií a nákresů.

Naše prohlídka se držela historického vývoje: poutavé povídání začalo už ve staré antice, kdy se začaly stavět první akvadukty, v nichž byla voda poháněna „gravitační energií“. Tou náš průvodce patrně myslel potenciální energii. Voda byla rozváděna z vyvýšeného místa a vlivem vlastní tíhy postupně klesala do nižších částí akvaduktu, z nichž si vodu odebírali koncoví uživatelé.

Postupně jsme se přenesli z antického Řecka a Říma do Čech 12. století, kdy se začaly první vodovody stavět v našich zemích. Na otázku: „Jak často se lidé tehdy myli?“ jsme odpověď jen hádali.

„Podle konzultací s odborníky,“ usmíval se náš průvodce, „to bylo tak jednou až dvakrát do roka!“ Málem jsme nevěřili. „No nedivte, smetánka si myslela, že když nepracují, tak se neušpiní! A navíc měly voňavé parfémy, luxusní drbátka vykládaná perletí a další pomůcky.“

„Takže čím větší boháč, tím větší prase,“ shrnul Pepa Janďourek. A měl vlastně pravdu!

Na historických fotografiích jsme si mohli prohlédnout jednu z mála dochovaných fotografií českého velikána Járy Cimrmana. A že jde právě o jeho fotografii potvrdili odborníci na slovo vzatí: Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak.

Pokračovali jsme dále, abychom si prohlédli různé vodoměry - od těch nejstarších až po ty nejnovější. Krátce před závěrem jsme se mohli podívat na prapředka dnešních splachovacích záchodků. V té souvislosti se průvodce zmínil o systémech, které umožňují osobní nastavení záchodu a bidetu jednotlivým členům rodiny. Inu technika kráčí skutečně stále vpřed!

Na závěr (a zejména na přání RNDr. Strádalové) nás nezapomněl náš průvodce upozornit na Hurvínka - zařízení, které pomáhalo rozmrazovat zamrznutá potrubí. Proč má toto zařízení takové jméno, to náš průvodce nevěděl.

Návštěvu muzea přibližuje fotogalerie.