Jaderná fyzika a její aplikace se probírají na Technickém lyceu na SPŠST Panská ve fyzice až ve čtvrtém ročníku, ale to už je doba, kdy se žáci pečlivě připravují na maturitní zkoušku, na přijímací zkoušky na vysoké školy, … a není tedy vhodná doba chodit na exkurze. Proto jsme vyrazili prohlédnout si školní jaderný reaktor VR-1 Vrabec se třídou 07L už v době jejich studia třetího ročníku. Malinko jsme sice předbíhali látku fyziky, nicméně základy znali velmi detailně z prvního ročníku studia chemie.

Budova, v níž je jaderný reaktor ukryt před zraky veřejnosti, se nachází v holešovickém areálu MFF UK, ačkoliv reaktor spravují pracovníci FJFI ČVUT Praha. Po chvilce čekání v téměř jarním počasí, které bylo občas rušeno drobným poletováním sněhu, nás přivítali naši průvodci exkurzí. Během našeho odkládání věcí (peněženky, klíče, mobily, …) a převlékání se do plášťů v šatně nám řekli základní pravidla o exkurzi. Upozornili nás rovnou na bludy šířené některými politickými stranami, že s radioaktivním zářením se člověk nesetkává. Je to vžitý omyl: radioaktivní je každý materiál - jde jen o to, že pro běžnou potřebu nesmí být radioaktivní příliš.

Za šatnou, poté, co podepíšeme prohlášení, že vstupujeme dobrovolně a rádi, projdeme detektorem kovů a rozdělujeme se na dvě skupiny. Obě uvidí totéž, jen ve třiceti lidech bychom se kolem reaktoru dost tísnili a špatně viděli dovnitř. Reaktor slouží výhradně pro vědecké účely a experimenty. Tomu odpovídá i jeho velikost (reaktorová nádoba má hloubku 4 m) a výkon: hravě ho s výkonem převáží rychlovarná konvice. Jeho velkou výhodou je možnost přestavovat téměř libovolně jeho aktivní zónu a provádět tak různá měření (spojená s praktiky studentů vysokých škol, jejich bakalářskými či diplomovými pracemi, …).

Kromě pohledu na reaktor z téměř ptačí perspektivy je možné podívat se i do velínu. Tam zkušený operátor řídí provoz reaktoru a dbá (ve spolupráci s výkonnými počítači) na bezpečnost nejen reaktoru, ale i jeho okolí. Ačkoliv je výkon reaktoru velmi malý, podléhá všem předpisům spojených s jadernou energetikou. Proto je v hale reaktoru a přilehlých prostorách umístěna řada čidel, která monitorují důležité veličiny.

Asi nejzajímavější částí naší exkurze bylo sledovat odstavení reaktoru. Naše průvodkyně nám nabídla celkem čtyři možnosti, jak reaktor odstavit: běžné ukončení provozu, ukončení provozu červeným tlačítkem, ukončení napsáním příkazu STOP na klávesnici řídícího počítače nebo simulací havárie. Vybrali jsme si to, co si prý vybírá každý návštěvník: havárii reaktoru. Operátor tedy uvedl reaktor do výchozího stavu, nastavil požadovaný výkon reaktoru a začal výkon postupně zvyšovat. Výkon je vyšší o 10 % než nastavená hodnota - objevuje se první varovné hlášení. Operátor nereaguje! Výkon je vyšší o 25 % než nastavená hodnota - objevuje se další varování, zvuk signalizace sílí a do reaktoru padají vlivem vlastní tíhy regulační tyče. Řetězová reakce pohasíná, výkon reaktoru se snižuje.

Ani jsme si nevšimli a dvě hodiny vymezené pro naší návštěvu utekly jako voda. Padly poslední dotazy, přišly poslední odpovědi na ně a pak už jdeme zpátky k šatně. Než do ní ale vstoupíme musíme každý projít kontrolou, zda jsme nebyli v prostorách jaderného reaktoru ozářeni. Jak správně předpověděla naše průvodkyně: jsme čistí!

Soudě podle ohlasů žáků se exkurze líbila. V některých částech prohlídky bylo možné i fotografovat. Některé části ovšem podléhají utajení a fotografovat nebylo možné.

© Jaroslav Reichl, 15. 3. 2010