Poděkování

Jan Mlynář - za pomoc při organizaci návštěvy vědeckých pracovišť ve Francii;

Věra Koudelková - za pomoc s domluvou návštěvy vědeckých pracovišť ve Francii;

Eric Le Gallo, Blanka Detlefs - za pomoc při návštěvě ESRF v Grenoble;

Sabina Griffith, Laurence Hoeltschi, Roger Reichle - za pomoc při návštěvě ITER;

Cestovní kancelář PANGEA-TRAVEL.CZ s.r.o. - za zajištění ubytování během exkurze;

LENET travel - za zajištění dopravy během exkurze.

Autoři fotografií

Jaroslav Reichl

Laurence Hoeltschi

Popis cesty

Od neděle 7. 7. 2019 do pátku 12. 7. 2019 se uskutečnil zájezd českých učitelů fyziky, jejich rodinných příslušníků a známých do jižní Francie. Hlavním cílem a lákadlem exkurze byla návštěva rozestavěné elektrárny ITER, která má být dokončena kolem roku 2040. V současné době je stavba v přesně té fázi, kterou zvídavý učitel fyziky ocení: na místě se sice teprve stavějí důležité budovy budoucí elektrárny, ale v montážních halách se již pilně pracuje na kompletaci a testování komponent rodící se elektrárny. A právě na tyto komponenty se učitelé fyziky rádi podívají a budou rádi, když si je budou moci nafotografovat a získat výklad o jejich principu činnosti.

Vzhledem ke vzdálenosti cca 1500 km od Prahy jsme ve spolupráci s Věrou Koudelkovou a cestovní kanceláří Pangea připravili bohatší program, než jen návštěvu elektrárny ITER.

Krátce po deváté hodině večerní odjíždíme z Prahy. Cestou nabíráme další tři účastníky zájezdu v Plzni a v plné sestavě 45 zážitků chtivých dobrodruhů pokračujeme přes Německo a Švýcarsko do Francie.

Cesta ubíhá poměrně dobře, kolony ani jiné nepředvídatelné překážky na cestě nejsou, tak přijíždíme s více než hodinovým předstihem k bráně naší první exkurze - ke středisku ESRF v Grenoble. Vzhledem k času, který do exkurze zbývá, nabízejí řidiči nalezení vhodné části města, kde by bylo možné zakoupit oběd. Po několikaminutové jízdě, která pro nezasvěcené mohla vypadat jako bloudění, parkujeme a máme zhruba půlhodinu na oběd. Poté se vracíme k bráně ESRF.

Krátce před druhou hodinou odpolední vstupujeme do recepce European Synchrotron Radiation Facility (ESRF). Díky příslovečnému francouzskému klidu se ale do vlastního areálu po kontrole osobních dokladů dostáváme až po půl třetí. Naše průvodkyně nás vede do návštěvnického centra na úvodní přednášku o fyzikálním dění v této laboratoři. Laboratoře produkují rentgenové záření vznikající zrychleným pohybem elektronů. Toto rentgenové záření je využíváno ke studiu vzorků různých materiálů.

Po přednášce se rozdělujeme na tři skupiny a vyrážíme na prohlídku některých z laboratoří. K velké radosti části naší výpravy jsou dvě skupiny vedeny Čechy; získávání informací je tedy výrazně snadnější než od anglicky mluvícího průvodce. Postupně projdeme část jedné laboratoře, ve které se podíváme na místa interakce rentgenového záření se zkoumanými vzorky. V další části laboratoře pak můžeme vidět modely urychlovače elektronů včetně těch částí, ve kterých vzniká rentgenové záření.

Krátce po páté hodině opouštíme komplex. Řidiči autobusů jsou již značně nervózní: za nedlouho vyprší čas, po který mohou řídit, a do konce dnešní cesty nám zbývá ještě asi 200 km. Díky dopravní zácpě v Grenoble přijíždíme do hotelu ve městě Manosque až pár minut po deváté hodině večer.

Po ubytování se téměř všichni opět neplánovaně potkáváme v nedaleké restauraci u večeře.

V osm hodin ráno po snídani vyrážíme sbaleni na další cestu. Čeká nás prohlídka ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor, ale též z latinského cesta). Původně byla exkurze domluvená na celý den, ale vlivem zaneprázdněnosti našich průvodců byla zkrácena pouze na dopoledne.

I zde nás čeká kontrola dokladů, která probíhá ovšem výrazně rychleji, než minulý den v ESRF. Krátce po deváté vjíždíme s autobusem do areálu a jdeme si pro ochrannou přilbu a reflexní vestu. Během cesty do návštěvnického centra je kvůli bouřce vyhlášen weather-alert: veškerá práce na vysokých jeřábech v areálu je zastavena, na staveniště je vstup přísně zakázán, pobyt lidí je možný pouze v budovách.

Výstraha nám zatím naše plány neohrožuje, neboť míříme do návštěvnického centra, kde absolvujeme přednášku. Během ní se dozvídáme stručnou historii založení ITERu, jeho cíle i mezinárodní spolupráci, ale také základní fyzikální princip jednotlivých částí budoucí elektrárny. Cílem je postavit funkční elektrárnu, která bude elektrickou energii získávat přeměnou z energie uvolněné při fúzní reakci lehkých prvků - převážně vodíku. V současné době probíhá v objektu stavba budoucích budov elektrárny. V již postavených budovách se kompletují a testují jednotlivé díly fúzního reaktoru, který by měl začít komerčně fungovat kolem roku 2040. Do té doby je nutné vyřešit veškeré fyzikální, technické a technologické problémy, které by mohly bránit v úspěšném fungování elektrárny. Na přípravě celého projektu se podílí nemalou měrou i Česká republika a její odborníci.

Po přednášce stále trvá v areálu poplach, proto zůstáváme v budově a využíváme možnost klást dotazy jak přednášejícímu, tak naší průvodkyni. Ti jsou velmi ochotní a věnují nám svůj čas, ochotně vysvětlují a snaží se, aby jejich odpovědi byly pro nás srozumitelné. A to nejen fyzikálně, ale také jazykově. Řada účastníků našeho zájezdu se bála, že nebude schopna komunikace v anglickém jazyce, že nebude rozumět nebo nebude schopna klást otázky. Ale opak se ukázal být pravdou! A jestli občas vypadl ve větě člen, s u slovesa ve třetí osobě jednotného čísla, … nikdo neřešil. Důležité bylo, že jsme se domluvili!

Když už jsme začínali být trošku netrpěliví, jak naše exkurze dopadne, byla výstraha kvůli počasí odvolána. Nastupujeme proto do autobusu a přesouváme se k hale, v níž probíhá kompletace a testování komponent budoucího zařízení. Stoupáme do druhého patra a jako na dlani pak máme celou halu před sebou. Naše průvodkyně vše vysvětluje a ukazuje schémata a názorné obrázky na vystavených posterech. Skutečnost, že můžeme fotografovat (dle slov naší průvodkyně as much as possible), procházku halou poněkud zdržuje, ale rozhodně přispívá k šíření jména této elektrárny a jejích fyzikálních principů směrem k našim žákům.

Poslední zastávka v areálu je na střeše parkoviště, ze které si lze prohlédnout většinu areálu a jeho okolí. Je též dobře vidět i místo, kde bude fúzní reaktor později stát. Pak se vracíme zpět k bráně areálu. Vracíme přilby a reflexní vesty a při nástupu do autobusu je v areálu vyhlášen další poplach kvůli blížící se další bouřce.

Pokračujeme v cestě do Avignonu, jehož historické centrum si individuálně můžeme asi dvě hodiny prohlížet, a pak se vydáváme k hotelu na předměstí města. Před uložením se ke spánku nemůžeme minout nedaleký supermarket ani restauraci.

Krátce po osmé vyrážíme směrem k slavnému akvaduktu Pont du Gard. Již v autobuse, na základě včerejší konzultace s internetem, vybírám od těch účastníků, kteří se na památku chtějí podívat, peníze na vstupné. Na místě zakupuji hromadné vstupné (levnější, než jaké inzeroval web) a pak už se individuálně procházíme v okolí slavného mostu. Odvážlivci osvěží svá těla v říčce Le Gardon, pořídíme nutné fotografie a pokračujeme směrem na Marseille.

Část zhruba dvouhodinové cesty do pobřežního města opět vyplňuji vybíráním peněz - tentokráte na jízdné na projížďku lodí spojenou s návštěvou pevnosti If. Na místě pak zjišťujeme, že vzhledem k velkým vlnám na moři nelze u pevnosti If přistát. Proto zakupujeme lístky na přibližně hodinovou plavbu kolem slavné pevnosti. Ti, kteří se plavby zúčastnili, byli nadšení. Nejen úžasným houpáním lodi na rozvlněném moři, ale i nádherným výhledem a možností relaxovat na palubě lodi v jasném teplém počasí.

Jak kdo využili další lákadla města (historické centrum, kostely, chrámy, kavárny, pláž a koupání se v moři, …) bylo na každém z nás. V půl sedmé u autobusu byli všichni s návštěvou města spokojení.

Cestou zpět do hotelu v Avignonu vracím peníze ušetřené na vstupném během dnešního dne. Kvůli požáru v okolí dálnice směřující do Avignonu se doba jízdy protáhla na dvojnásobek.

V půl deváté ráno odjíždíme z Avignonu a bez dalších kulturních nebo vědeckých zastávek míříme do Prahy, kam přijíždíme ve tři hodiny ráno v pátek.

Soudě podle reakcí účastníků našeho zájezdu při opouštění autobusu byla většina se zájezdem a jeho programem spokojena.

© Jaroslav Reichl, 13. 7. 2019