Jeseníky 2005

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně je v několika věcech unikátní: nejen, že je šetrně zasazena do téměř nedotčené přírody Jeseníků, nejen, že je šetrná k životnímu prostředí, ale hlavně ročně přináší majiteli miliardu korun čistého zisku. Proto jsme se jeli na tenhle ekonomicko-ekologický zázrak podívat.

Naše cesta za poznáním začala v pátek 13. 5. v pravé poledne nástupem do autobusu. Po bezproblémové cestě, která trvala necelé 4 hodiny, jsme dorazili do kempu Bobrovník nedalo Jeseníka. Rozlámaní z cesty autobusem, museli jsme se nějak rozpohybovat. Vytáhli jsme z batohů míče na americký fotbal a volejbal, luk a další sportovní rekvizity, převlékli se do sportovního a vyšli na louku mezi chatkami, v nichž jsme byli ubytovaní.

Sportování nám vydrželo až do večera.

V sobotu nás čekal vzdělávací maratón: nejdříve Ruční papírna, jediná svého druhu v Evropě, ve Velkých Losinách. Ujala se nás průvodkyně, která spustila klasický monolog tak nechvalně proslulý ze všech hradů a zámků! Ta nás provedla historickou expozicí, ve které by se jistě umělecky vyžila kolegyně Filipová mladší! Kromě umění jsme mohli vidět i stroje, které se k výrobě papíru používaly a používají dodnes. Na závěr expozice jsme zjistili, že vyrobit papír není žádná sranda - dostali jsme se přímo do dílny, kde se papír vyráběl! A to i v sobotu!

Po pauze na oběd pokračujeme dál - vlastně se o pár kilometrů vracíme: čekají nás v Přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně. Po úvodní přednášce se jdeme podívat do uměle vyhloubené jeskyně, kde jsou vidět horní části turbín. Cestu lemuje moderní výtvarné umění, jehož cílem je zahnat u návštěvníků klaustrofobii. Technické parametry elektrárny nám trošku vyrážejí dech (rychlost uvedení do provozu, proudy tekoucí ve vodičích, …), ale chápeme to. Tento typ elektrárny musí začít pracovat velmi rychle a svižně.

Průvodce nás také vzal k horní nádrži ve výšce zhruba 1300 metrů nad mořem. Vyjížďka autobusem nahoru stála za to, ačkoliv nahoře bylo ještě dost sněhu a foukal velmi silný vítr. Místo výhledů do okolí jsme měli problém v tom vichru se vůbec pohnout o pár metrů. Několik minut jsme nahoře pobyli, ale kvůli počasí jsme raději spěchali zpátky do kempu.

Čas do večeře vyplníme opět aktivním sportem. Večer na nás čeká příjemná klubovna s pohodlnými křesílky a barevný televizor: zrovna se hraje postup do finále Mistrovství světa v hokeji. A naši hokejisté mají velké šance se dostat do finále.

Druhý den ráno zvažujeme, zda bude pršet hned a nebo až za chvíli. Chceme jít totiž na procházku do Jeseníku. Nakonec hrdinně vyrážíme a doufáme, že dešti v nejhorším případě někam unikneme. V lázeňském městě turistů mnoho není, tak můžeme obdivovat krásy Jeseníku téměř sami. V lázeňském městečku jsme si vyzkoušeli i některé léčebné prameny. Pochopitelně po svém. Ačkoliv cedule upozorňovala na léčení nohou a rukou, my jsme potápěli hlavu …

Část odpoledne strávíme prohlídkou další elektrárny: čeká nás Větrná elektrárna Ostružná. Průvodce velmi sympaticky a fundovaně hovoří o historii elektrárny i tom, jak Dánové, na jejichž popud elektrárna vznikla, provedli špatná měření. Elektrárna stojí na místě, kde se její provoz příliš nevyplácí. Ale zatím není ztrátový!

Po návratu do kempu se věnujeme opět sportům. Večer pak nemůžeme chybět u hokejového finále, které pro nás dopadlo velmi dobře. Chtělo by to oslavu: jsme ale na školní akci, tak se musíme krotit …

V pondělí ráno se balíme a vyrážíme do Hanušovického pivovaru, kde nás čeká poslední exkurze. Člověk by nevěřil, co vše je třeba udělat, kolik vody spotřebovat, kolika různých profesí zapotřebí, než se zlatavý mok dostane z pole s chmelem až do sklenice na stůl!

Cesta do Prahy proběhne bez problémů. Exkurze se všem líbila a vše dopadlo tak, jak bylo naplánováno!

Fotografie pořídili:

Blomann Antonín

Krupička David

Marušáková Daniela

Matyska Václav

Reichl Jaroslav

Šandera Ondřej

Šimek Jan

Všetička Martin