Science on Stage 2012

Od pátku 1. 6. 2012 do neděle 3. 6. 2012 se uskutečnilo v libereckém IQParku národní finále mezinárodní přehlídky Science on Stage. Jedná se přehlídku zajímavých námětů do výuky fyziky, matematiky, informatiky, biologie a chemie, která probíhá vždy jednou za dva roky. Tyto náměty mohou být přitom prezentovány buď u stánků formou jednoduchých experimentů, zajímavých hlavolamů, pracovních listů určených žákům, … a nebo formou pódiového vystoupení. Předstupněm mezinárodního kola přehlídky je národní kolo, z něhož odborná porota vybere 9 účastníků, kteří budou reprezentovat Českou republiku v mezinárodním kole.

Stejně jako v roce 2010 i letos převzal hlavní záštitu nad národním kolem liberecký IQPark, který poskytl pro národní kolo prostory pro prezentaci jednotlivých příspěvků. Současně s tím bylo možné si IQPark prohlédnout v době, kdy je veřejnosti uzavřený. Letošní ročník národního kola byl o to zajímavější, že jeho účastníci prezentovali své nápady nejen odborné porotě, ale v sobotních večerních hodinách též laické veřejnosti v rámci 8. muzejní noci, která v IQParku probíhala.

Ze SPŠST Panská jsme se na přehlídku přihlásili se žákem třídy 09L Jaroslavem Skalou s pódiovým představením Magická fyzika, které je výřezem z každoročně pořádaných Fyzikálních cirkusů. V pátek odpoledne jsme tedy naložili dvě plné tašky a batoh pomůckami a vyrazili do Liberce. Po příjezdu jsme pomůcky odložili přímo v IQParku v místě, kde byla přípravna všech pódiových vystoupeních, a ubytovali se. V 19:00 začala v jedné z hospůdek centra Babylon, jehož chodby dělají svému jménu opravdu čest, společná večeře. Krátce po osmé hodině nás před IQParkem přivítala jeho zaměstnankyně a jedna z členek organizačního výboru Mgr. Jana Bittnerová. Její základní informace doplňovala druhá členka organizačního výboru RNDr. Jitka Houfková, Ph.D. a případně také předseda výboru Doc. RNDr. Zdeněk Drozd, Ph.D. Pak už jsme si mohli protekčně projít IQPark - byli jsme zde totiž sami. A vzhledem k tomu, že nás bylo celkem přibližně 30 (a asi 15 dětí od Věry Bdinkové), nebyly u žádného z mnoha experimentů fronty. Někteří z nás si užívali možnost prohlédnout si vystavené exponáty a pohrát si s nimi, jiní se už začali připravovat na zítřejší přehlídku a chystali si svoje stánky. Ve 22:00 nás začali organizátoři velmi decentně upozorňovat, že bychom se měli jít na zítřejší náročný den vyspat. Pochopili jsme, že se IQPark zavírá už i pro nás.

V sobotu ráno po snídani, která byla připravena pro účastníky přehlídky v jednom z atrií hotelu Babylon, všichni finišovali s přípravou stánků, aby byly pro hodnocení odbornou porotou připraveny co nejlépe. Krátce po deváté hodině ranní zahájil celou přehlídku Doc. Drozd a pak začala porota obcházet jednotlivé stánky, zkoumat přínos dané aktivity pro vzdělávání žáků a hodnotit kvalitu předkládaných materiálů z hlediska případné účasti autora v mezinárodním kole přehlídky.

Vzhledem k tomu, že jsme měli s Jardou vystoupení až odpoledne, procházeli jsme si stánky také. A u některých se bylo skutečně nač dívat a co obdivovat. Po jedenácté hodině jsme vyrazili do čtvrtého patra budovy IQParku. Tam se měla odpoledne konat pódiová vystoupení a byla tam i přípravna experimentů. Naše představení vyžadovalo připravit si pomůcky tak, aby byly rychle a přehledně k dispozici pro experimentování, ale také v některých případech provést úpravy pomůcek, které mají zůstat běžnému divákovi skryty.

Do oběda jsme vše stihli, a tak jsme se mohli jít spolu s ostatními posilnit před náročným odpoledním programem. Ten začínal ve 13:00. Jako první vystoupilo 13 žáků ze základní školy Novolíšenská z Brna pod vedením Věry Bdinkové. Jejich vystoupení mělo spád, vtip i nápady a u přihlížejících diváků sklidilo zasloužený úspěch. V jednom okamžiku jsme se s Jardou po sobě vyděšeně podívali, protože děti předváděly experiment, který jsme měli v záloze i my. Jenže my ho měli trošku jinak podaný. Ve druhém případě jsme už zůstali klidní - experiment, který též předváděli děti, jsme předem z naší show vyřadili.

Po krátké pauze nastoupila první skupina brněnského ÚDiFu (Úžasné Divadlo Fyziky)s představením věnovaném žárovce. Bára s Vojtou postupně pomocí názorných experimentů prošli historický vývoj žárovek a zakončili jej velmi provokativním experimentem, při kterém poslouchali světlo ze stolních lamp. Pak následovala přestávka na občerstvení, kterou jsme s Jardou vyplnili přípravou na naše vystoupení. Po přestávce nás Jitka Houfková uvedla do světla ramp, my se představili a začali s experimenty. Podle reakcí publika jak během našeho vystoupení, tak po něm se jim naše experimenty líbily.

„Bylo to výborné,“ ohodnotil naše vystoupení Zdeněk Drozd po jeho skončení.

„To mi řekni, jak to děláš s tou hůlkou, to přece není možný,“ žasl Zdeněk Šabatka z KDF MFF UK a měl na mysli jeden konkrétní experiment.

„Já si to užívám,“ usmíval se Jakub Jermář, který působí na stejné katedře, „jak jsem to viděl už poněkolikáté, vím, kam se dívat, na co dávat pozor. Ale je to pořád krásné!“

Závěr pódiových vystoupení patřil opět ÚDiFu. Ondra Přibyla a Jan Pavelka předvedli sadu nádherných experimentů na téma rozklad světla. Ale světlo nerozkládali opticky, jako např. Isaac Newton, ale mechanicky! Ano - mechanicky s použitím akušroubováku rozložili bílé světlo vyzařované z dataprojektoru na základní barvy a později přidali i barvy doplňkové. Bylo to opravdu úžasné.

Dvouhodinovou pauzu, která následovala po skončení posledního představení a kterou porota potřebovala k nelehké poradě o tom, kdo postoupí do mezinárodního kola, jsme vyplnili s Jardou prohlídkou další části IQParku. Sice jsme už nebyli v IQParku sami, jako včera večer, ale i tak jsme si mohli užít ty experimenty, které jsme neviděli a nezkusili včera. Když jsme pak potkali Věru Koudelkovou, která přijela podpořit týmy z KDF MFF UK, stala se prohlídka ještě zajímavější: navzájem jsme se totiž popichovali k tomu, kdo zkusí ten či onen experiment, aniž by spadl, ublížil si nebo se zesměšnil.

V 18:00 se opět zaplnil sál, kde probíhala odpoledne pódiová vystoupení. Zdeněk Drozd v úvodu svého krátkého proslovu poděkoval sponzorům celé akce, poděkoval všem za účast a pak už poprosil mluvčího poroty Doc. RNDr. Josefa Trnu, CSc. z brněnské Masarykovy univerzity o vyhlášení výsledků.

Pak jsme se všichni začali připravovat na další nápory diváků: do IQParku začali přicházet návštěvníci na 8. muzejní noc, v rámci které si mohli prohlédnout stánky účastníků přehlídky a mohli též shlédnout některá pódiová vystoupení - včetně toho našeho.

Když jsme skončili s posledním experimentem našeho vystoupení, sbalili jsme si s Jardou pomůcky a šli se podívat ještě k těm stánkům, které jsme si nestihli prohlédnout dopoledne. Velmi nás zaujala Pauliho past, kterou v rámci své bakalářské práce sestavil Jaroslav Stárek (člen ÚDiFu). Neméně zajímavá byla zkušenost s mostem Leonarda da Vinciho, který se šarmem sobě vlastním prezentovala Katka Lipertová z Plzně. Ač zpočátku nechtěla, nakonec dovolila i mě, abych na most vstoupil.

Na konec přehlídky jsme se všichni těšili, protože jsme byli po celodenním maratónu již unavení.

V neděli ráno po snídani jsme vyrazili na cestu do Prahy. Ač jsme s Jardou Skalou do mezinárodního kola nepostoupili, nelitovali jsme víkendu stráveného v libereckém IQParku.

„Stejně bychom to těžko stíhali,“ říkám cestou Jardovi.

„To je pravda. Tou dobou budeme mít oba jiné starosti,“ usmívá se Jarda. A má pravdu - mezinárodní přehlídka se totiž koná v roce 2013 v době, kdy se bude muset Jarda skládat státní maturitní zkoušky.

Atmosféru z národní přehlídky zachycují fotografie.

Autoři fotografií:

Věra Koudelková

Jaroslav Reichl

Jaroslav Skala