ICPE 2013 - Praha

Ve dnech 5. až 9. 8. 2013 proběhla v Praze mezinárodní konference ICPE 2013 (International Conference on Physics Education). Konferenci, které se zúčastnilo přes 300 účastníků (z toho 44 z České republiky) zaštiťovala MFF UK Praha, jejíž Katedra didaktiky fyziky byla pověřena organizací odborné části konference. Ubytování, stravování, organizaci slavností večeře a další organizační záležitosti zajištovala agentura Maxin PRAGUE. Zahraniční účastníci konference byli ubytování v pražském hotelu Don Giovanni, kde probíhalo i samotné jednání konference.

Kromě účastníků z řad vysokoškolských pedagogů, kteří se podílejí na fyzikálním vzdělávání nebo přímo na vzdělávání budoucích učitelů fyziky, se konference mohlo zúčastnit i 7 českých učitelů fyziky, kteří se svému povolání věnují i nad rámec své přímé vyučovací povinnosti a jsou ochotni se o své nápady a náměty do výuky fyziky podělit i s ostatními. Tyto učitele sponzorsky podpořila Nadace Depositum Bonum.

Konference probíhala v poměrně příjemně klimatizovaném prostředí jednacího sálu a menších salonků hotelu Don Giovanni; při teplotách přes 30 stupňů Celsia, které ten týden panovaly venku, to bylo více než příjemné. Dopolední jednání bylo věnováno zvaným přednáškám. Během nich prezentovali výsledky svých aktivit a zkušenosti s výukou fyziky či fyzikálním výzkumem dotýkajícím se výuky fyziky uznávaní odborníci. Kromě hostů z USA, Mexika, Japonska, Indie či Rakouska vystoupili také dva zástupci z České republiky. Irena Dvořáková seznámila účastníky konference s projektem Heuréka a zapojením českých a slovenských (a čím dál více i slovinských, nizozemských či amerických) učitelů do hravých fyzikálních aktivit. Součástí její přednášky byla i krátká ukázka z testu, který absolvují všichni zájemci o tzv. učitelskou školku a který si mohli účastníci konference vyzkoušet také. Rupert Leitner pak popsal českou spolupráci na řadě experimentů a objevů v CERNu a shrnul základní poznatky o tzv. standardním modelu, jeho testování a proměřování charakteristik částic, které jej tvoří.

Dopolední jednání byla zakončena tzv. poster session. V ní řada účastníků konference prezentovala výsledky své práce, metody práce se svými žáky či studenty nebo probíhající výzkumy, na kterých se podílejí, formou posteru. Autor posteru byl v danou dobu k dispozici, aby zodpovídal na otázky ostatních nebo si vyslechl kritické připomínky. Ve středu před obědem jsem prezentoval svůj poster i já. Zastavovala se u něj řada účastníků konference a měli o něj zájem. Cizinci se ptali na český vzdělávací systém, na počet hodin fyziky týdně, ale také kladně hodnotili aktivity prezentované na posteru.

Odpolední jednání probíhalo v sekcích na ústních prezentacích nebo workshopech. Během odpoledne se vystřídaly tři 80 minut trvající bloky. Při prezentacích se během jednoho bloku vystřídali 4 řečníci se svými příspěvky. Součástí workshopů byla prezentace učebních metod, zajímavých experimentů či nových učebních pomůcek, které si mohli účastníci workshopu sami vyzkoušet. Pouze středeční odpoledne bylo volné; během něj se zejména zahraniční účastníci konferenci vydali na předem připravené výlety na zajímavá místa v Praze a jejím okolí (Pražský hrad, Staré Město, zámek Konopiště, …).

Ve čtvrtek večer se pak konala slavnostní večeře v Klášterní restauraci v pražském Strahovském klášteře. Kromě příjemného posezení a dobrého jídla jsme shlédli i skvělé fyzikální představení brněnské skupiny ÚDiF.

Během pěti dní, po které jsem se konference zúčastnil, jsem nemohl vidět vše. Snažil jsem se z nabitého programu vybírat ta témata, která mi byla profesně blízká, zaujala mě svým názvem nebo je prezentovali již z jiných konferencí, setkání či na doporučení „ověření“ lektoři. A během toho týdne jsem si uvědomoval to, co jsem si uvědomoval již před třemi roky na podobné konferenci v Remeši: ti čeští učitelé fyziky, kteří nelitují svého volného času a zúčastňují se podobných aktivit i v České republice, se nemají ve srovnání se zahraničními účastníky za co stydět! Naopak! V řadě případů byly přednášky, postery či prezentace českých učitelů velmi kladně ceněné a zahraniční kolegové prosili o zaslání učebních textů, obrázků, metodik výuky a dalších materiálů, aby je mohli též ve své praxi využívat. Takže český učitel o nápady, jak zefektivnit výuku fyziky, nouzi rozhodně nemá. Kdyby neměl v řadě případů také nouzi o finanční prostředky nutné na přípravu atraktivních studijních textů či výrobu nebo nákup fyzikálních pomůcek, byl by na tom ve srovnání se zahraničními kolegy ještě lépe!

Atmosféru z konference zachycují fotografie.

Autoři fotografií:

Jaroslav Reichl

Zdeněk Šabatka