Elixír do škol

Elixír do škol - 3. setkání

Ve čtvrtek 9. 11. 2017 proběhlo v prostorách SPŠST Panská v Malé Štupartské třetí setkání projektu Elixír do škol ve školním roce 2017/2018. Projekt zaměřený na zkvalitnění výuky fyziky zejména na základních školách je podporován Nadací Depositum Bonum. Na setkání, kterého se zúčastnilo dvanáct účastníků, byl pozván jako přednášející Mgr. Michel Žák z KFA MFF UK Praha.

Na úvod jsem pana Žáka představil účastníkům setkání. Kromě účastníků tradičních se tohoto setkání účastnila i jedna žákyně třídy 15D naší školy a ke konci setkání dorazil ještě jeden kolega.

„Snažil jsem se vybírat jiné obrázky a zkusím vést přednášku trošku jinak, než jak jste viděli v dubnu na setkání učitelů fyziky na MFF UK,“ začal Michal Žák po přivítání se s účastníky. Když jsme přednášku domlouvali, naznačil jsem, že někteří z účastníků setkání navštívili právě zmíněný den pro učitele fyziky, kde Michal Žák přednášel také.

„Buďte připraven na to, že máte sice pěkně připravenou přednášku, ale za chvíli budete mluvit o věcech, které v prezentaci určitě nemáte,“ upozorňuji přednášejícího na účastníky, kteří se rádi ptají, a proto se nám občas téma od toho původního odkloní.

Michal Žák začíná přednášku tím, že se ptá, kdo zná jaké „zaručeně ověřené“ metody předpovídání počasí (rosničky, vlaštovky létající nízko nad zemí, cibule s mnoha vrstvami, kosti svatomartinské husy, …). Pak zmínil historii předpovídání počasí s pomocí primitivních přístrojů a popsal, kdo byl první, kdo:

použil první přístroj k měření stavu atmosféry;

vypočítal první předpověď počasí, která se ukázala jako neúspěšná;

vypočítal první předpověď počasí, která už byla úspěšná;

začal používat některé současně používané pojmy (např. synoptická mapa).

Během přednášky kladl posluchačům dotazy, jak to vidí oni, a pochopitelně zodpovídal i dotazy účastníků setkání.

V průběhu celých dvou hodin vyčerpal Michal Žák snad všechny možné pohledy na počasí. Diskutoval s námi na téma předpovědi počasí na různých webech nebo mobilních aplikací, zdůvodňoval své profesionální výhrady vůči v Čechách tolik oblíbené norské předpovědní službě a obhajoval i výtky proti stylu předpovídání počasí v České televizi, které od některých účastníků setkání padly.

„To je vždy kompromis mezi tím, aby to bylo líbivé pro většinu diváků, a odbornou správností předpovědi. My se snažíme držet tu odbornost – a to hlavně v relacích na ČT24. Předpověď před pořadem Události bohužel musí mít i tu líbivou část s fotografiemi diváků.“

Na to téma pak pokračovaly dotazy o technické stránce předpovídání počasí v televizi.

„Úvodní text máme na čtecím zařízení, ale pak předpověď říkáme z hlavy,“ byla informace, která mnohé z nás překvapila. „No uvědomte si, že musíme po studiu nějak chodit a ukazovat na mapy, které vidíme pouze v monitorech po stranách studia. Dívat se u toho pořád do kamery na čtecí zařízení to opravdu nejde, to nevypadá pak dobře,“ vysvětluje Michal Žák.

Nezapomněli jsme se také optat (a Michal na to byl připraven), jaká je úspěšnost v předpovídání počasí. Na základě grafů, které Michal ukázal, bylo zřejmé, že se úspěšnost předpovídání počasí v čase stále zlepšuje, ale také to, že nejproblematičtější předpověď je předpověď na léto.

„V létě je totiž spousta lokálních srážek a ty se předpovídají výrazně hůře, než frontální srážky v zimní části roku,“ vysvětluje Michal.

Na závěr pak ukázal možnost stáhnout z archívu Českého hydrometeorologického ústavu data o stavu atmosféry (minimální a maximální teplota, velikost rychlosti větru, …) v jednotlivých dnech roku za cca 50 let.

„To je fajn, ale co s tím ve škole dělat?“ ptala se Edita Martoníková.

„Tak zrovna tohle si umím dobře představit i na základní škole,“ říkám. „Nechat z dat sestrojit v Excelu graf, najít minimum z daných hodnot, najít maximum, najít a diskutovat modus, medián a další statistické charakteristiky souboru dat. To jsou věci, které žáci potřebují i v běžném životě, tak proč vymýšlet nesmyslná data, když jsou k dispozici data reálná?“

Michal Žák pokyvuje hlavou, že tohle využití si dovede představit také.

Dvě hodiny uběhly velmi rychle. Na závěr setkání přítomné dámy donutí Michala Žáka, aby se s námi na památku vyfotografoval.

„A nezapomeň domluvit tu exkurzi, kterou pan Žák nabízel,“ připomínají na odchodu dámy. V rámci přednášky se totiž Michal Žák zmínil o možnosti jít navštívit některou z meteorologických stanic v Praze. A to se účastníkům setkání velmi líbilo. Tak snad to vyjde v příštím školním roce.

Průběh třetího setkání zobrazují fotografie.

Autoři fotografií:

Andrea Mařatová (třída 15D)

Jaroslav Reichl