Měření výkonu člověka

Na většině přístrojů, s nimiž se v praxi setkáváme, je vyznačen jejich výkon nebo příkon - mobilní telefon, rychlovarná konvice, počítač, televizor, … Na nás lidech ovšem takový údaj napsán není! Proto nezbude těm, kteří jsou zvídaví a tento údaj chtějí znát, nic jiného, než výkon změřit. Otázkou zůstává, jaký výkon vlastně můžeme měřit? Okamžitý, maximální, nebo průměrný? Každý z nich se při měření bude lišit metodou, dobou měření, způsobem měření, …

Já jsem k měření maximálního svého výkonu vyhecoval žáky třídy 09M. Nejdříve vymýšleli různé varianty, jak nechat někoho běžet po závodním okruhu, jak se přitahovat na hrazdě, jak zvedat spolužáky nad hlavu a další nápady. Měli je promyšlené poměrně detailně, ale já žáky umírnil, že měření chceme zrealizovat v učebně fyziky a přilehlých prostorách. Posmutněli, ale ne na dlouho: za chvíli došli k závěru, že mohou klidně zvedat sami sebe do schodů. Porušili jsme tedy školní řád , studenti se obuli a vyrazili na v té době liduprázdné schodiště. Ti, kteří sportovní mánii jen tak nepodlehnou, využili měřící systém firmy Vernier, který škola nedávno zakoupila a s nímž lze realizovat řadu zajímavých experimentů, a měřili spolu s ním. Neměřili pochopitelně běh, ale pomocí silové plošiny (force plate) měřili sílu, s níž zvedají sami sebe ze dřepu, a čas, který k tomuto zvednutí potřebují.

Po skončení měření a chvíli zápasení s kalkulačkou a jednotkami, jsme došli k zajímavým závěrům. Výkon žáků při běhu do schodů se pohyboval od zhruba 600 W do 1000 W, při zvedání sama sebe z dřepu dosáhli výkonu až kolem 3000 W. Když jsme se snažili naměřený výkon porovnat s běžným přístrojem z domácnosti, dospěli jsme k závěru, že výkon je řádově srovnatelný s výkonem rychlovarné konvice!

Měření se žákům líbilo a myslím, že získali velmi slušný odhad svého výkonu. Na závěr se rozproudila diskuse na téma rozdílného výkonu při zvedání se z dřepu a při běhání do schodů, ale i o přesnosti měření. Jednou z nepřesností bude jistě reakční doba člověka, ale tu si naměříme zase někdy jindy …

Průběh experimentování je zachycen na fotografiích!

Autor fotografií: Jaroslav Reichl

© Jaroslav Reichl, 17. 3. 2010