Odhady fyzikálních veličin
Správný fyzik musí nejen bravurně ovládat fyzikální teorie, řešit příslušné fyzikální úlohy a být schopen experimentálně prokázat platnost fyzikálních zákonů, ale musí mít také velmi fundovaný odhad různých fyzikálních veličin. Ani jedna z výše uvedených dovedností či schopností nepřijde sama, všechny se musí pečlivě trénovat, pěstovat a rozvíjet.
Proto jsme úvodní cvičení z fyziky ve třídě 11L věnovali právě odhadům fyzikálních veličin. K odhadu jsem vybral takové veličiny a jejich hodnoty, které žáci s velkou pravděpodobností běžně znají z praxe, ale nad kterými se patrně nikdy nezamýšleli a brali je jako hotovou věc! Nikdo se proto nepozastavil nad tím, když na seznamu veličin k odhadu byla hmotnost tenisáku, hmotnost ubrousku, délka špejle, objem víčka od PET láhve, plocha školní lavice, …
Když jsem přinesl ty věci, s nimiž byly spojené veličiny z připraveného seznamu a které přitom nebyly již v učebně, začali žáci odhadovat. Někteří jen tak tipovali, jiní u práce velmi dobře přemýšleli: např. Radim Fiala se poté, co zkušeně potěžkal v ruce tenisák, zeptal svého spolupracovníka Jakuba Hůly:
„Hej, kolik váží rohlík?“
To byla velmi dobrá otázka, neboť vybral velmi vhodné těleso k porovnání hmotnosti s tenisákem.
Poté, co všichni napsali své odhady, jsme si rozdělili zkoumané fyzikální veličiny a každý naměřil jednu nebo dvě správné hodnoty. U měření některých z nich se část třídy vyřádila dosyta …
Atmosféru z odhadů fyzikálních veličin zachycují fotografie.
Autor fotografií: Jaroslav Reichl
© Jaroslav Reichl, 23. 9. 2011