Měření reakční doby člověka

Jednou z důležitých charakteristik lidského těla je reakční doba, která je důležitá např. pro řidiče, operující lékaře, … Na toto téma jsme vedli diskusi na začátku jedné hodiny laboratorních cvičení z fyziky se žáky třídy 18D SPŠST Panská. Poté jsem se snažil návodnými otázkami, zákazem některých pomůcek a naopak „vnucováním“ jiných žáky vmanévroval do popisu metody měření: necháme přibližně volným pádem padat pravítko z ruky jednoho žáka a druhý žák se jej bude snažit zachytit.

„Proč říkám, že pravítko padat přibližně volným pádem?“ ptám se.

„Protože ve vzduchu na pravítko působí malé odporové síly,“ odpovídají žáci.

Po dořešení technických detailů (jak má být chytající žák připraven, kde držet prsty u pravítka, aby bylo možné dobře měřit vzdálenost, o kterou pravítko propadlo, …) mohou začít žáci měřit.

Výsledky měření zapisují do předpřipraveného protokolu a dopočítají čas, po který pravítko padalo. Následně pod mým vedením spočítají i příslušné chyby měření. Každý krok společně diskutujeme, vysvětlujeme a zdůvodňujeme postup.

„Až to opravím, protokol vám vrátím. Budete tak mít vzor, jak zpracovávat další podobná měření,“ říkám během doby, kdy žáci dokončují své protokoly.

Měření probíhalo ve velmi pracovní atmosféře, měření žáky bavilo a u většiny z nich naměřené reakční doby odpovídaly skutečnosti.

Průběh měření reakční doby zobrazují fotografie.

Autor fotografií:

Jaroslav Reichl

© Jaroslav Reichl, 27. 11. 2018