Měření mechanického výkonu člověka

Když jsme se žáky třídy 18D SPŠST Panská probrali mechanický výkon a spočítali typickou úlohu na toto téma, položil jsem jim otázku: „Bylo by možné změřit svůj vlastní výkon?“

Žáci začali vymýšlet různé metody měření a s tím související fyzikální veličiny nutné k proměření. Nápady to nebyly špatné, ale některé jimi navrhované síly či vzdálenosti by se velmi špatně měřily. Navíc v čase, který jsem na měření měl vyhrazen, a s pomůckami, s nimiž jsem chtěl měření zrealizovat.

Po chvíli zazněl nápad, že bychom mohli něco zvedat. Zajásal jsem, neboť se žáci přiblížili tomu, k čemu jsem je otázkami nutil.

„A co byste chtěli zvedat?“ ptám se.

„No nějaké závaží, batoh nebo něco podobného,“ zní téměř identická odpověď v obou polovinách třídy, ve kterých jsme měření prováděli.

„Nápad to není špatný, ale v tomto případě by záviselo na tom, jak budeme těleso zvedat - například zda bude ruka pokrčená v lokti nebo ne,“ oponuji.

Po chvíli někoho napadne, že by mohl vyskočit na židli.

„To je dobrý nápad, ale doba, po kterou budeš na židli vyskakovat, se bude měřit špatně. Bude totiž příliš krátká,“ namítám.

Další chvíle přemýšlení.

„Nebylo by možné tu dobu nějak prodloužit?“ přemýšlím nahlas.

„Schody!“ zazní konečně. „Vyběhneme do schodů!“

„Ano, to se bude měřit poměrně dobře,“ uznávám. „Utvořte rychle čtyři skupiny, každá si vybere jedno půlpatro, vezměte si pracovní list na záznam naměřených dat a pusťte se do toho,“ vydávám pokyny.

„A nekřičte na sebe - všude jinde se běžně učí!“ varuji ještě.

Měření probíhá bez větších problémů. Nejdéle trvá změření výšky schodu na schodišti, ale i toto měření nakonec odpadne dobře. Horší to pak bylo s výpočtem hledaného výkonu. Tam někteří žáci zapomněli převést na základní jednotky nebo se dopustili jiných chyb; tak získali neskutečně enormní výkony!

Každopádně si ale naměřené správné hodnoty budou snad pamatovat - i v kontextu s rozborem, který jsme následně společně provedli.

Průběh měření zobrazují fotografie.

Autor fotografií:

Jaroslav Reichl

© Jaroslav Reichl, 18. 2. 2019