Fyzika v 19D

Reakční doba člověka

Když jsme se žáky třídy 19D SPŠST Panská probrali volný pád, vyzval jsem je, aby si na další hodinu laboratorních prací přinesli pravítka.

„Je nutné mít do dvojice ideálně 40ticentimetrové pravítko,“ říkám. Předpokládal jsem, že na této informaci není nic nejasného, přesto se našli žáci, kteří si přinesli příložníky či jiná zařízení, pomocí kterých je sice možné délku měřit, ale která byla pro mnou zamýšlený účel naprosto nevhodná. Ještě že bylo možné žákům půjčit pravítka z kabinetu fyziky!

„Dneska si zkusíme naměřit první laboratorní práci,“ říkám na úvod hodiny. „Jednak se naučíme naměřená data zpracovat a vyhodnotit, ale také se dozvíte nějaké informace o sobě. Pokusíme se totiž proměřit tzv. reakční dobu člověka.“

Chvíli pak diskutujeme, co to je, proč je to důležitá charakteristika člověka, na čem závisí, …

„A jak s tím bude souviset to pravítko, které jste si měli přinést?“ ptám se pak.

Žáci zatím mlčí, tak se ptám dál: „Jakým typem pohybu se bude pravítko pohybovat, když ho na stojato pustíme?“

„Volným pádem,“ zní ze třídy. Vyjasníme si, že to zcela přesně volný pád vzhledem k přítomným odporovým silám vzduchu nebude, ale že pro naše účely daný pohyb můžeme za volný pád považovat.

„Prima, a co budeme moct změřit relativně snadno a následně dopočítat?“ pokračuji ve vedení žáků k zahájení měření.

Je jasné, že pomocí pravítka bude možné měřit dráhu, kterou pravítko od okamžiku vypuštění jedním z dvojice žáků do okamžiku zastavení urazí. Z ní pak dopočítáme dobu, po kterou pravítko padalo, než ho druhý žák z dvojice zachytil. Jen je nutné dávat pozor na počáteční polohu dolního konce pravítka vůči prstům připraveným pravítko chytit, aby byla vypočtená reakční doba definována korektně.

Žáci postupně měří a poté na základě návodu v protokolu laboratorní práce s drobným dovysvětlováním učitele zpracovávají naměřená data.

Reakční doba vyšla všem téměř stejná, jakou udávají lékaři. Žáci se při tomto měření naučili vyhodnocovat naměřená data a současně se dozvěděli zajímavou charakteristiku o sobě.

Průběh měření zobrazují fotografie.

Autor fotografií:

Jaroslav Reichl