Fyzika v 19D

Měření vlastního výkonu

Když jsme ve dvouhodinovce cvičení z fyziky věnované mechanické práci, energii a výkonu spočítali se žáky třídy 19D SPŠST Panská několik kvantitativních úloh, předložil jsem jim problém.

„Jak byste mohli změřit svůj vlastní výkon?“ ptám se a na tabuli je stále ještě napsaný vztah pro výpočet výkonu výtahu zvedajícího břemeno do určité výšky z poslední řešené úlohy.

„Mohli bychom někam běžet,“ nadhodí kdosi.

„To nezní špatně, ale kam? A co a jak bychom měřili?“ ptám se a rukou ukazuji na napsaný vztah. Žák, který s nápadem přišel, pochopí, že tudy cesta patrně nevede.

„A co třeba vystoupit na židli?“ navrhuje někdo jiný.

„To už zní lépe,“ souhlasím, „ale promyslete, jak to měření bude přesné!“

„No asi moc ne - bude to trvat strašně malý čas,“ domýšlejí žáci.

„Právě,“ souhlasím. „A navíc se zde projeví vaše reakční doba, kterou jsme už měřili,“ dodávám.

Povzbuzuji ale žáky, že to nebyl špatný nápad.

„Co tak ten výstup na židli nějak prodloužit …,“ navrhuji.

„Mohli bychom vyjít schody,“ reaguje po chvíli jeden ze žáků.

„Super,“ usmívám se. „To je přesně to, co jsem měl na mysli.“

Společně pak rozebereme, co tedy bude nutné měřit, jak to žáci budou měřit, a měření může začít.

„Jste v pěti skupinách, máme k dispozici čtyři půlpatra schodů,“ shrnuji fakta. „Takže na každém půlpatře bude minimálně jedna skupina.“

Žáci si tedy vyberou příslušné půlpatro a začínají s měřením. Nejsou ani tak hluční, jak jsem původně očekával.

Na závěr hodiny spočítají na základě naměřených dat svůj výkon. Supermany, kteří se ve třídě začali na základě výpočtu vyskytovat, zklamu tím, aby si znovu prošli výpočet, zda mají všechny veličiny ve správných jednotkách.

Nakonec se všichni dobrali k očekávanému výkonu kolem šesti set wattů. Naměřené výsledky po opravě odevzdané práce pak společně okomentujeme.

„To je už druhé měření, které jsme společně dělali a při kterém jste využili své tělo jako objekt měření,“ uzavírám. „A takových měření můžeme provést více!“

Průběh měření zobrazují fotografie.

Autor fotografií:

Jaroslav Reichl