Odhady fyzikálních veličin

Mezi velmi užitečné dovednosti jak pro život, tak pro další studium technických předmětů nebo pro práci v technickém oboru patří dobře odhadovat (ceny, počet předmětů, nárůst měřené veličiny, hodnoty nejen fyzikálních veličin, …). Provést kvalifikovaný odhad není snadné, tuto dovednost je nutné trénovat. Proto jsem pro úvodní laboratorní cvičení se žáky třídy 20M SPŠST Panská připravil aktivitu, v rámci které si měli žáci zkusit odhadnout a následně i proměřit hodnoty vybraných fyzikálních veličin.

Začali jsme odhadováním počtu předmětů v různých typech lahví. Potvrdila se léty získaná zkušenost: malé počty se odhadují výrazně přesněji než počty velké. Některé počty (zejména počet zrnek rýže) žáky doslova šokovaly.

Dalšími fyzikálními veličinami, jejichž seznam byl připraven na krátkém pracovním listě a jejichž hodnoty měli žáci odhadnout, byly:

  • délka chodby ve druhém patře budovy školy;
  • délka špejle;
  • hmotnost ubrousku;
  • hmotnost tenisáku - pro žáky bylo přepraveno menší překvapení: kromě běžného tenisového míčku mohli odhadnout hmotnost i jednoho speciálně upraveného;
  • objem víčka od PET láhve;
  • objem krabičky od filmu - v té souvislosti bylo zajímavé i připomenutí si, že se dříve fotografovalo na film a nikoliv pomocí iVěcí;
  • objem hrnce;
  • plocha lavice;
  • plocha přiloženého papíru;
  • doba výtoku vody z PET láhve - dobu výtoku jsem měřil sám, zatímco žáci tuto dobu při výtoku vody odhadovali.
  • Když jsme jednotlivé veličiny, jejichž odhady měli žáci provést, procházeli, žáci se zarazili u délky chodby.

    „Máte s tím nějaký problém?“ ptám se.

    „No - jsme tu krátce, chodbu si z paměti nevybavíme,“ ozývá se nesměle.

    „Tomu rozumím,“ usmívám se. „Tak se budete muset zvednout a jít se na ní podívat. Při cvičeních z fyziky občas budeme pracovat i na chodbě. Ale vzhledem k tomu, že i v této době se v ostatních třídách učí, tak se chovejte tiše!“

    Jakmile žáci příslušné veličiny odhadli a své odhady si zapsali, pustili se v malých skupinkách nebo jednotlivě do měření.

    „Dnes změříme každou veličinu pouze jednou, časem se naučíme každé měření doprovodit i příslušnou statistikou, která je pro správnou interpretaci naměřených hodnot důležitá,“ dodávám po měření.

    Snad tyto a podobné aktivity přispějí k rozšíření dovednosti žáků nejen k odhadování fyzikálních veličin, ale také k rozvoji jejich kritického myšlení.

    Průběh cvičení zaměřeného na odhady fyzikálních veličin zobrazují fotografie.

    Autor fotografií:

    Jaroslav Reichl

    © Jaroslav Reichl, 19. 9. 2020