Fyzika v 20M

Měření zatěžovací charakteristiky zdroje

„Nyní bych rád, abyste si proměřili zatěžovací charakteristiku elektrického zdroje napětí,“ říkám v hodině cvičení fyziky poté, co jsme spočítali se žáky třídy 20M SPŠST Panská několik úloh na téma elektrolýza. Kluci se automaticky rozdělují do skupin (díky absenci byly skupiny jen tři) a spojují si lavice k sobě, aby měli víc prostoru pro pomůcky.

„Spojíme více částí fyziky dohromady, protože budeme proměřovat zatěžovací charakteristiku galvanického článku, který jak odpovídá mému přístupu, nebude zcela tradiční,“ usmívám se a přináším z kabinetu pomůcky na výrobu galvanických článků:

měděné a titan-zinkové plíšky;

kolíčky na prádlo;

jablka, kiwi, brambory a anglickou slaninu (v celku).

„Mám připraven protokol, který vám zjednoduší práci a v němž je napsáno, co máte měřit. Jen jsem ho napsal dříve, než jsem si ověřil, že můžeme pracovat i s anglickou slaninou. Takže v textu uvedené ovoce resp. zelenina platí i pro anglickou slaninu,“ dodávám na vysvětlenou. „Navíc jsme chlapi, že, takže pro chlapy není lepší zelenina než kus masa!“

Většina skupin (v každé polovině třídy dvě skupiny ze tří) si vybrali anglickou slaninu; ostatní pak ovoce. Příslušnou potravinu nakrájeli kluci na tenké plátky, sevřeli je dvěma plíšky z různých materiálů, zajistili kolíčkem na prádlo a mohli začít měřit.

Postupně měli zvládnout:

vyzkoušet si rozsvítit LED pomocí „ovocného“ zdroje napětí;

proměřit elektromotorické napětí daného zdroje napětí v závislosti na počtu sériově spojených článků;

proměřit zatěžovaní charakteristiku příslušného zdroje napětí.

Všechny skupiny pracovaly poměrně pečlivě, takže ve většině protokolů se objevila správná zatěžovací charakteristika popsaná lineární funkcí. Jediným nešvarem, který si žáci přinesli patrně ze základní školy, bylo nesmyslné spojování bodů ve vytvořeném grafu.

Průběh měření zobrazují fotografie.

Poděkování za věnování titan-zinkových plíšků: Střechy Petr s.r.o.

Autor fotografií:

Jaroslav Reichl