Charakteristiky polovodičů

Když jsme se žáky třídy 22M SPŠST Panská probrali základní vlastnosti polovodičů a polovodičových součástek, jejichž činnost jsem demonstroval experimenty ve třídě, připravil jsem pro žáky seznam několika měření těchto součástek. Žáci si měli vytvořit čtveřice a v rámci nich se domluvit, co pak budou chtít měřit a jakým způsobem. Pro mě to znamenalo být připraven na všechny možnosti, ale nebylo to ve finále na pomůcky tak náročné.

V danou hodinu laboratorních prací zástupci jednotlivých skupin nahlásili, jakou úlohu si vybrali, a podle toho si vybrali i pomůcky. Hned během kreslení schéma zapojení příslušného obvodu se projevila kvalita domácí přípravy žáků: někteří věděli okamžitě, jaké schéma mají kreslit a následně jaký elektrický obvod zapojit, jiní značnou dobu tápali a hledali ve svých sešitech. Nakonec se ale do měření pustili všichni. Data si zapisovali buď do sešitu nebo rovnou do iVěci či notebooku. Protokol laboratorní práce jsem chtěl odevzdat elektronicky jeden za skupinu. Na jeho vypracování měli žáci tři dny.

Kvalita odevzdaných protokolů byla různá. U řady z nich byla známka snížena za použití tabulkovým procesorem standardně nabízeného grafu, jehož použití je ale v technických předmětech krajně nevhodné. Průběhy fyzikálních veličin popisujících jednotlivé fyzikální jevy rozhodně nejsou „spojnicové“. Jsou spojité, i když žáci měří jednotlivá diskrétní data. Když už zobrazovat nějakou křivku, tak spojitou a hladkou (kterou tabulkový procesor umí na vyžádání vykreslit také).

Jaké poznatky si žáci z měření odnesou, ukáží další hodiny, v nichž budou porozumění fyzikálním principům polovodičů a jejich aplikací žáci dokazovat při zkoušení a v testech.

Průběh měření zobrazují fotografie.

Autoři fotografií:

Jaroslav Reichl

© Jaroslav Reichl, 20. 1. 2024