Vlnová délka světla LASERu

Když jsme se žáky třídy 22M SPŠST Panská spočítali úlohy na téma ohyb světla na mřížce, napsal jsem na tabuli úkol měření: Určete vlnovou délku světla LASERu.

„Jak to budeme měřit?“ položil jsem dotaz.

Po chvíli žákům došlo, že budeme využívat patrně stejné fyzikální principy, které jsme vyžívali při řešení předcházejících úloh.

„U měření se budeme střídat, protokol zpracujete tentokráte každý sám za sebe,“ říkám úvodem. Když si ujasníme, že budeme potřebovat znalost parametrů mřížky, které přečteme na konkrétní mřížce, vzdálenost stínítka od mřížky a vzdálenosti jednotlivých maxim od hlavního maxima interferenčního obrazce, pustíme se do měření. Začíná dvojice žáků měřící vzdálenost mřížky od stínítka. A jako pokaždé, když toto měření se žáky v nějaké třídě děláme, i tentokráte začíná two-man show na téma, kterak změřit vzdálenost dvou míst, která jsou od sebe dále, než je délka použitého měřidla. Nakonec se to ale přeci jen podaří!

Po zaznamenání interferenčního obrazce na stěnu učebny tužkou pak už probíhá měření vzdáleností maxim od sebe poměrně bez problémů.

Zpracované protokoly byly různé, ale rozumná hodnota vlnové délky vyšla všem.

Snad žáci ocenili, že jsme s využitím dílenského metru proměřili důležitou charakteristiku světla, jejíž hodnota je v řádu stovek nanometrů.

Průběh měření zobrazují fotografie.

Autoři fotografií:

Jaroslav Reichl

© Jaroslav Reichl, 18. 1. 2025