Poděkování
Ing. Daniel Valúch a jeho kolegové z CERNu - za pomoc při organizaci naší návštěvy v CERNu;
Cestovní kancelář PANGEA-TRAVEL.CZ s.r.o. - za zajištění ubytování během exkurze;
Autobusová doprava Michala Vargy - za zajištění dopravy během exkurze;
Odkazy ...
CERN;
Meltronx - on-line sledování dění v CERNu;
CERN v Encyklopedii fyziky - popis CERNu na stránkách Mgr. J. Reichla;
Prezentace Mgr. J. Reichla, kterou použil při přednášce pro žáky SPŠST Panská před exkurzní cestou v roce 2016;
Hotel Formule 1 Ferney Voltaire v Ženevě;
Čokoládovna Cailler ve městečku Broc;
La Maison du Gruyere sýrárna ve městečku Pringy.
Autor fotografií
Jaroslav Reichl
Popis cesty
Na základě opakovaných proseb a po vyřešení některých úředních problémů jsem vyslyšel prosby vedoucích regionálních center projektu Elixír do škol, který podporuje Nadace Depositum Bonum, a začal organizovat zájezd pro účastníky těchto setkání do CERNu. Po vyhlášení termínu zájezdu v říjnu roku 2015 začaly přicházet přihlášky jednotlivých účastníků. Seznam se průběžně měnil, jak se účastníci různě odhlašovali a přihlašovali, ale nakonec se několik dní před odjezdem ustálil počet účastníků na počtu 48, za které byla zaplacena záloha cestovní kanceláři.
Proto jsme mohli v úterý 5. 7. 2016 v 0:30 ráno vyrazit od hlavního nádraží v Praze na tisíc kilometrů dlouhou třídenní cestu přes Německo až do švýcarské Ženevy a následně zase zpět. Cestou jsme se v úterý stavili v německém městečku Speyer, ve kterém jsme krátce shlédli jeho malebné náměstí, parky i historické budovy. Hlavně se ale většina z nás soustředila na návštěvu místního muzea, ve kterém jsme si mohli prohlédnout řadu dopravních prostředků. A to nejen těch historických, které zaujaly z hlediska použitých materiálů na výrobu, designu či způsobu konstrukce, ale také těch moderních, do nichž byl navíc umožněn vstup. Tak jsme se mohli projít moderním dopravním letadlem, vojenským vrtulníkem či velmi stísněnými prostory ponorky. Po prohlídce města i muzea nás čekal zbytek cesty přes část Německa a téměř celé Švýcarsko. K hotelu Formule 1, který se nachází nedaleko CERNu na francouzské straně hranice, jsme dorazili krátce před devátou hodinou večer.
Druhý den nás čekala návštěva CERNu, kterou pomáhal organizovat Ing. Daniel Valúch. Ten pravidelně připravuje program pro zájezdy ze SPŠST Panská a byl tak laskav, že připravil program i pro náš zájezd složený převážně z učitelů fyziky základních a středních škol. Program začal krátce před devátou hodinou přednáškou, v níž Ing. Valúch shrnul základní poslání a strukturu CERNu, připomněl případné způsoby spolupráce s touto nadnárodní organizací a vysvětlil stručně i fyzikální principy využívané v jednotlivých komponentách urychlovače a detektorů. Cestou ze Speyeru jsem se o totéž snažil na přání účastníků zájezdu v autobuse i já, ale přeci jen noc strávená v autobuse následovaná prohlídkou muzea způsobila, že mou přednášku od začátku do konce slyšela tak čtvrtina účastníků.
Následovala exkurze do kontrolního střediska, z něhož se monitoruje a řídí činnost celého místního komplexu. Exkurze k urychlovači AMS, který obíhá na oběžné dráze Země, se z důvodu nemoci druhého průvodce bohužel nekonala. O to mohla být návštěva kontrolního střediska delší a my se mohli dozvědět o CERNu výrazně více informací. Všechny účastníky ochromilo zprůhlednění obrazovky, na níž jsme přibližně 20 minut sledovali fyzikální principy plnění urychlovače i následného urychlování a detekce částic. Malá skupinka se pak mohla pod Danielovým vedením podívat přímo do kontrolní místnosti. Poté jsme se přemístili autobusem do haly SM18, v níž jsme se rozdělili na tři skupiny a za slovenského a anglického komentáře prošli kolem jednotlivých exponátů v hale. Exponáty zde tvoří přímo jednotlivé komponenty urychlovače, které se v této hale montují a testují. Vše jsme si tak mohli v klidu prohlédnout a pořídit fotografie.
Po obědě v místní kantýně jsme domluvili sraz u autobusu až v 19:00. Já jsem zjistil, za jakých podmínek lze dojet tramvají od recepce CERNu do centra Ženevy, a pak už bylo na každém z nás, jakou část odpoledne stráví na výstavce v Mikrokosmu či v Globe a jakou v Ženevě.
Do centra Ženevy bylo možné cestovat na celodenní lístek, který platil i na plavbu po Ženevském jezeře v malých lodích. Toho většina z nás, kteří jsme do centra cestovali, také využila. Počasí výletu přálo, neboť bylo slunečné a velmi teplé počasí. Většině z nás ale nepřálo oblečení, neboť do CERNu se smělo jen v dlouhých kalhotách a uzavřené obuvi; a to na procházku městem v tom teple ideální nebylo.
Návrat zpět k CERNu a poté autobusem k hotelu proběhl bez komplikací. Většina z nás si šla pak do nedalekého supermarketu nakoupit potraviny k večeři a na další den, a pak skončila vedle hotelu na pikniku. Ten byl doplněn nejen povídám o životě a učitelském povolání, ale také experimentem spočívajícím v netradičním otevírání láhve.
Ve čtvrtek ráno jsme vyrazili už sbalení na další část naší exkurze - do čokoládovny v malebném městečku Broc. Cestou jsme si užívali krásné výhledy na švýcarskou přírodu a ještě si stihli v autobuse říci základní informace o výrobě čokolády. Tento proces, který by mohl někdo označit za čistě chemický, je založen na krystalizaci různých typů krystalů čokolády při různých, ale přitom velmi podobných, teplotách. V Broc jsme měli před samotnou exkurzí přibližně hodinu času na krátkou procházku městem a jeho nejbližším okolím nebo posezení u kávy či čokolády. Pak už jsme byli na odletové tabuli vyzváni k nástupu na prohlídku expozic. Prohlídka byla koncipována jako let těmi místy, která sehrála v objevu výroby čokolády z kakaových bobů podstatnou roli. Na závěr prohlídky bylo možné ochutnat nejen jednotlivé ingredience, ze kterých se různé druhy zdejší čokolády vyrábějí, ale také čokoládu samotnou. Teprve nyní všichni docenili mé varování před exkurzí nejíst!
Do nedalekého městečka Pringy, ve kterém jsme měli domluvenou exkurzi do sýrárny, jsme dorazili v těsném závěsu s další českou výpravou, kterou jsme potkali už v čokoládovně. Ti jeli z jižní Moravy směrem do Ženevy. Po zaplacení vstupného dostáváme přístroje, ze kterého můžeme v každé části expozice poslouchat výklad v češtině. Na Třešinku jsem nikoho z účastníků zájezdu předem neupozornil, proto zažili stejný šok jako já před dvěma měsíci. Třešinka byla kráva, která nás celou exkurzí provázela. Postupně vysvětlila, jak se z jejího mléka vyrábí zdejší kvalitní sýr a jaké různé technologické postupy jsou k tomu zapotřebí.
Na závěr prohlídky jsem rozdal všem uvítací balíček sýra, který jsem si vyzvednul až po prohlídce. Poslední pohledy na okolní hory a hrad, poslední fotografie a nastupujeme do autobusu na necelých tisíc kilometrů dlouhou cestu zpět do Prahy.
Bez problémů, pouze s mírným zdržením v dopravní koloně v Baselu jsme dorazili do Prahy v pátek 8. 7. 2016 krátce po třetí hodině ranní.
© Jaroslav Reichl, 10. 7. 2016